Zvýšené hladiny fenylalaninu mohou i u dospělých pacientů s fenylketonurií způsobovat psychické problémy, jako jsou poruchy nálad (deprese), poruchy pozornosti nebo úzkostné poruchy – především agorafobie. Tyto potíže jsou častější u pacientů, kteří nedodržují dietu s nízkým obsahem fenylalaninu, ale mohou se objevit i u fenylketonuriků na dietě. Vyšší riziko psychických a také neurologických (třes, poruchy hybnosti) problémů mají pacienti s fenylketonurií, u kterých se v dětství vždy nepodařilo udržet hladiny fenylalaninu v doporučených mezích.
Psychické problémy a dieta
Po snížení koncentrace fenylalaninu často dojde k dramatickému ústupu příznaků a k výraznému zlepšení psychického stavu.
Na druhou stranu někteří autoři mají za to, že snížené sebevědomí, poruchy nálad a sklon k úzkostným poruchám může souviset právě s nutností dodržovat přísnou dietu. Proto je důležité, aby se každý pacient dokázal se svou dietou vyrovnat a ve spolupráci s lékařem či dietní sestrou ji uměl sestavit a dodržovat tak, aby co nejméně narušovala jeho každodenní život.
Agorafobie
Mezi všemi úzkostnými poruchami, které se občas pojí s onemocněním fenylketonurií, se agorafobie vyskytuje relativně často. Pojmem agorafobie se nejčastěji míní strach z větších veřejných prostranství, případně náhlé záchvaty úzkosti, které nemocného člověka na těchto místech přepadají. Ovšem podkladem pro agorafobii může někdy být spíše sociální fobie, tj. strach z kontaktu s ostatními (hlavně neznámými) lidmi.
Pacienti trpící agorafobií se vyhýbají veřejným nebo neznámým místům, především místům s rozlehlým prostranstvím (letiště, nákupní centra). V závažných případech mohou lidé trpící agorafobií zcela odmítat opustit své známé „teritorium“.
Řešení psychických problémů
Pacienti s fenylketonurií, kteří zároveň trpí nějakou formou úzkostné poruchy nebo jinými psychickými problémy, by své obtíže měli řešit jak se svým lékařem z metabolického centra, tak s psychiatrem nebo psychologem. Pomocí vhodné diety by se měli pokusit snížit hladinu fenylalaninu v krvi na normální hodnoty a zároveň sdělit svému psychiatrovi či psychologovi, že trpí fenylketonurií.